Bedřich Smetana

Smetana Bedřich (2. břez. 1824-12. květ. 1884), zakladatel novodobé české hudby, nabyl pravého významu a velikosti zvláště od dob světové války, kdy se pochopilo, že z umění [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova mluví duše národa, podstata i smysl jeho života. Za první rozsáhlejší oslavy [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy o 25. výročí jeho smrti 1909 byl založen Sbor pro postavení pomníku B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi v Praze, nynější Spol. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y, jenž 1917 uspořádal první [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovu výstavu v Praze, 1924 vypravil v Praze souborné provedení [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových děl, opakoval [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovu výstavu ve větším měřítku a řídil oslavy v Litomyšli a Jablkynicích. Po jeho vzoru se ustavily podobné sbory v Brně a Bratislavě. V celé národní oblasti se konaly oslavné podniky všeho druhu. Také roku 1934 k 50. výročí Smetanovy smrti se konaly oslavy zvláště v Praze, kde byla po prvé [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova tvorba předvedena chronologicky, do popředí vstoupila však i Litomyšl [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovou výstavou, která nabyla významu světové kultur. události a urychlila otevření [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova musea v Praze. Badatelská práce smetanovská od prvních let XX. stol. silně vzrůstá. Již vedle jejího prvního zástupce Ot. Hostinského, tím více pak po jeho smrti byl jejím pěstitelem Zd. Nejedlý, liter. i organisační spolutvůrce [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova kultu; vedle něho zvl. vydatně Vlad. Helfert. Množili se spolupracovníci a přistupovaly práce popularisační, takže smetanovská liter. velmi vzrostla. Prozkoumán [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův rod a jeho mládí s dobovým prostředím, jeho rozvoj v souvislosti se starší čes. hud. kulturou i s hudbou světovou, působení v Göteborgu, v Praze v Uměl. besedě, Hlaholu a Prozat. divadle, činnost hud.-kritická, vztahy k vrstevníkům i někdejší boje o jeho umění a postavení, poslední období života a ráz jeho choroby. Nejednou se střetly názory a výklady, ale obecně se rozpoznalo [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovo češství, individuálnost i vývojová zákonitost. V poměru k R. Wagnerovi byla i za nesporných souvislostí slohově-reformátor.stanovena [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova naprostá původnost a osobitost. Zdůrazňuje se také ryze hudební koncepce S-ova v skladbě programní a dramat. a modernost jeho projevu, daleko předstihující svou dobu, zvláště v dílech posledního období, jež byla očištěna od předsudků o poklesu [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových tvořivých sil. Byly zkoumány obdoby s literaturou i výtvarnictvím a všechen [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův význam kultur. a polit.

Provádění skladeb je nejhlavnějším prostředkem propagace [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova odkazu. Výkonným orgánem jsou operní scény v čele s praž. Národním divadlem. Nejúčinnější je provádění [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových zpěvoher v souborných cyklech. Praž. Nár. div. připravovalo takový cyklus již 1888, provedlo jej po prvé 1893, dále 1899, 1903-1918 každoročně, mimo 1908, častěji i dvakrát v téže sezoně, potom 1924, 1927, 1934 a 1936. Také jiná čes. divadla vypravila již tyto cykly (v Brně po prvé 1901). V koncert. síních se pěstuje zejména provádění cyklu Má vlast, na němž se účastní i divadla (praž. Nár. div. zvláště za svět. války), rovněž tří symfon. básní z doby švéd., klavír. Českých tanců (po prvé 1916, v instrument. Ot. Zicha 1934) a muž. sborů (1912); Rybář a Libušin soud byly spolu scénicky po prvé provedeny 1928. Významná byla první provedení skladeb veřejně dosud nehraných, zejména Praž. karnevalu 1907, zlomku Violy scénicky 1924, Triumfál. symfonie 1936 v praž. rozhlase, který se zasloužil také podáním starší podoby Prod. nevěsty a Dvou vdov, jakož i původ. náčrtků k Libuši. Jednotl. díla, zvl. opery, dosáhla již vysokého počtu reprodukcí. V praž. Nár. div. překročila Prodaná nevěsta 1400 představení (v Brně přes 500), Hubička na 400, stejně i Dalibor, přes 200 repris má Libuše, Tajemství a Dvě vdovy. Celkový počet smetanovských představ. v praž. Nár. div. činí téměř polovici domácího oper. repertoáru. Popularitě [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy hudby přispělo také provádění na divadlech v přírodě, méně ovšem po stránce čistě uměl. Prod. nevěsta byla takto po prvé hrána v Praze-Šárce (souborem Nár. div.) 1913. Nověji se dávala [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova díla v menšinových městech na zájezdech našich oper. scén. Došlo i k provádění [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových oper v jazyce něm. i maď. Počátek učinilo měst. div. v Opavě Prod. nevěstou 1924. Maďarsky nastudoval Prod. nevěstu oper. soubor na Slovensku, jenž ji předvedl i v Praze (1926). Značný význam měla také mnohá ochotnická provedení, na př. Prodaná nevěsta v Olomouci v l. 90. Způsob podání [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy hudby jest od poč. XX. stol. stále vzestupný. V reprod. zpěvoher postoupilo se k výkonům nejvyšší čistoty a působivosti v době K. Kovařovice (1900-20), kdy také byl překonáván realismus a naturalismus režie i výpravy zaměřením impresionistickým. Období Ot. Ostrčila (1920-35) znamenalo návrat k původ. znění v hudbě i tekstu, konstrukt. pojetí hudeb. výstavby a přísnou slohovost pojetí, při čemž i režie a výprava počaly vycházeti především z hudby a z charakteru díla. Přípravou bylo již nové proved. Prod. nevěsty (1915) a Hubičky (1916) v Měst. div. vinohrad. (Ot. Ostrčil, K. H. Hilar, Fr. Kysela). V. Talich dává [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi v novém vystupňování plnokrevnou hudebnost, kypící dramatičnost, půvab i zvukový lesk, zachovávaje jinak předchozí vymoženosti. Analog. vývoj lze stopovati na scéně Zem. div. v Brně (Fr. Neumann, Zd. Chalabala a Mil. Sachs), Sloven. Nár. div. v Bratislavě (Oskar a Karel Nedbal) i na našich ostat. scénách. V dramaturgii a režii jsou vůdčí jména tohoto vývoje Ota Zítek a Ferd. Pujman, ve výpravě Fr. Kysela, Vlast. Hofman, Jos. Wenig. Na poli koncert. přistupují k uved. dirigentům L. V. Čelanský, K. B. Jirák, Ot. Jeremiáš, v oboru vokál. Ferd. Vach, Fr. Spilka, Rud. Černý a četní mladší. Zúčastněny jsou všechny naše orchestry z povolání i ochotnické, z nichž zvl. Orchestrál. sdruž. pod Ot. Ostrčilem a podobné v Brně pod Vl. Helfertem vykonalo velké dílo. Pěvecká obec čs. oslavila [Smetana Bedřich, český skladatel]-u co nejdůstojněji na festivale v Praze 1934. O [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovu tvorbu komorní se především zasloužilo České kvarteto. Z instrumentál. virtuosů jsou pro [Smetana Bedřich, český skladatel]-u důležití pianisté Karel ze Slavkovských, Jos. Jiránek, Jan Heřman, Václ. Štěpán, Rud. Firkušný. Z četných smetanovských pěvců uvádíme E. Destinnovou, Růž. Maturovou, Karla i Emila Buriana, Ad. Krössinga, E. Pollerta, Ot. Mařáka, Pav. Ludikara, J. Novotnou, Zd. Zikovou, A. Nordenovou, M. Podvalovou,Vil. Zítka a j. O nejširší poznávání [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy tvorby se přičiňuje rozhlas nejen přenosy, i vlastní reprodukcí veškeré [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy hudby, přednáškami i rozhlasovými hrami. Nemenší oblast zabírají také snímky [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy hudby na gramofon. deskách, vyráběných i v našich závodech. Veliké kolekce desek nahromadily rozhlasové stanice a [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovo museum. Nahrání úplného znění Prod. nevěsty provedlo praž. Nár. div. r. 1933. Méně šťastně se tu dosud uvedla produkce filmová.

Edice skladeb a pramenů. Vydávání [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových děl začalo sice již za jeho života, ale rozvinulo se až v prvním desítiletí XX. století, často ovšem v podnikání převážně obchodním. Jsou to zejm. edice klavír. výtahů [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových zpěvoher. Mnohé vyšly již v četných vydáních a dosáhly značného počtu výtisků. Vycházejí i různé úpravy skladeb, které se nemálo liší od originálu. Praktické potřebě dobře slouží různé výbory [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových skladeb, na př. Výbor klavír. (V. Štěpán), Výbory z oper (Ot. Šín), [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův sborník (muž. sbory), sbory ze [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových oper a pod. Významná jsou vydání skladeb dosud netištěných nebo i nově nalezených, jako jest Pražský karneval (4ručně v Uměl. bes. 1908, partit. i klavír. výtah nákl. Foerstr. společ. 1924), Rybář i Libušin soud v partit. a Česká píseň v původ. znění z r. 1868 (obojí u Em. Starého 1923), muž. sbory Modlitba (Jos. Theurer 1909) a Naše píseň, známá dlouho jen v první části a pak objevená roku 1924, klavír. Poklad melodií z r. 1850 (vyd. 1923) a j. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy skladby z mládí vydala souborně Uměl. beseda s názv. Z pozůstalých skladeb B. [Smetana Bedřich, český skladatel] (1903-12, 13 seš.) s výkladem a v revisi Jindř. Kàana, jež však neodpovídala dosti zásadám kritic. vydání. Velmi opožděně bylo vydáno Scherzo z Triumfál. symfonie (pro klavír na 2 ruce) r. 1935. Velké nedostatky jsou dosud ve vyd. partitur [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových oper a skladeb orchestrál. Vyšly pouze partitury Mé vlasti (v revisi Fr. Spilky) a ve sbírce Eulenburgově (v rev. Vil. Zemánka) i u jiných cizích firem, zde také partitury tří starších symfon. básní [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových. Na vydání partitury Prod. nevěsty pomýšlela již 1917 Hud. Matice, ustoupila však záměru Sboru na soubor. vyd. všech [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových děl v kritic. edici podle rukopisů. Tato Souborná díla B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y počala vycházeti 1924 v monument. vydání. I. svazek byly skladby z mládí (do 1843) v redakci Zd. Nejedlého, kde z 39 skladeb až na jedinou jsou všechny tištěny po prvé, dále partitura Prod. nevěsty o 3 sv. (1933-36) v red. Ot. Ostrčila a s liter. výkladem Zd. Nejedlého, jako ukázkový tisk rázu bibliofil. také ouvert. této opery samostatně (1932). Krásně vypravennná edice nevyhovuje však potřebě přístupněj. vyd. prakt. a studijního. V takových příruč. vyd. vyšly nákl. Sboru zatím jen [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy skladby sborové (ne všechny). Libreta [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových zpěvoher vyd. Fr. A. Urbánek, nověji také stát. nakladat. k účelům škol. V kritic. vyd. vyšla dosud libreta Braniborů v Čechách, Prod. nevěsty redakcí Zd. Nejedlého (srv. též jeho Karel Sabina: Prod. nevěsta 1908). Sbor se též staral soutěží o nový němec. překlad libreta Prod. nevěsty. - Z edic pramenů nejhojněji se objevuje vydávání [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy korespondence, dosud však nesoustavně. Souborněji vydala Marie Calma milostné listy B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y ve Světozoru 1909, podobně byla uveřejněna [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova korespond. Jos. Srbovi-Debrnovu 1908, 1909, firmě Urbánek 1926, rovněž v publikaci J. Löwenbacha: B. [Smetana Bedřich, český skladatel] a dr. L. Procházka: Vzájemná korespond. 1914 a v knize Vlad. Baltha- sara B. [Smetana Bedřich, český skladatel] 1924 (soubor dopisů J. Srbu-Debrnovi). A. Dolenský vydal Výbor dopisů B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y 1928. Na krit. vydání čekají také [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy deníky a záznamy, z nichž Zd. Nejedlý uveřejnil [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy záznamy polit. z let 1863-73 (v časop. Smetana 1919). Josef Vilím vydal podobně Neznámé Paměti B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y o jeho pobytu v Jablkynicích 1925. Nejedlý napsal také pohled na [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův zápisník motivů 1909, Ot. Hostinský na zákl. pramenů rozebral [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy názory na hudbu. Zajímavé podrobnosti z l. 1847-63 vyšetřil J. Löwenbach v článku Smetaniana v úř. archivech praž. (Hud. revue 1914). Z literár. činnosti B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y jako hudeb. kritika vydal Jan Reisser publikaci B. [Smetana Bedřich, český skladatel] Články a referáty 1862 -1865, 1920. Patří sem také nové edice starších statí a kritik, jako jsou: Jos. B. Foerster o B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi. Referáty v Nár. listech 1884-93 (Jos. Bartoš 1929) a Charlie Masaryková, O B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi v Naší době 1894, soubor. vyd. 1930. Sem možno připojiti též velkou kolekci diapositivů, kterou pro přednášky o [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi pořídil Sbor pro postav. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova pomníku r. 1924, jakož i hojné faksimilové tisky [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových rukopisů, skladeb, dopisů i listin, z nichž největší je vydání [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova autografu klavír. výtahu Prod. nevěsty (bez předehry, s doslovem skladat. Jos. B. Foerstra), vytištěne Čes. grafic. Unií v Praze 1923, a snad i reprodukci [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových kreseb v publikaci Kresby B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y (tekstem provází Zd. Nejedlý) 1925.

Smetanovská literatura. A. Výzkum a rozbor (knihy a význač. studie v odbor. časopisech od r. 1905): I. Životopisy: Ot. Hostinský, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] v OSN XXIII, 1905; Art. Rektorys, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] 1909; K. Ločák, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] 1909; Kar. E. Hrobský, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] 1912, 1917 a 1924; Kar. Hoffmeister (Zlatoroh) 1915; Vl. Knittl, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] bez data; Václ. Crha, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] 1923 (dvě vyd.); Kat. Emingerová, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] 1923; Zd. Nejedlý, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] I-IV 1924-33; týž, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] I., Léta zrání 1824- 1862 (Zlatoroh) 1924; týž, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] (Ars) 1924. Menší publikace z 1924 podali: Vlad. Helfert, H. Doležil, V. Zelinka, Al. Hnilička a V. Měrka (slovensky), vedle toho nová vyd. spisů El. Krásnohorské a F. V. Krejčího. Vl. Polívka, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] (slovensky) 1934. - Smetanovské stati Zd. Nejedlého jsou podrobně zaznamenány v bibliografickém soupise sborníků k jeho 50. a 60. naroz. Jan Kladivo, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] a jeho rodiště Litomyšl 1924; o mládí a student. letech J. Löwenbach v Hud. revui 1915 a 1917; Jos. Machoň, [Smetana Bedřich, český skladatel] v Plzni 1909; Zd. Nejedlý, [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovo hudeb. žákovství (Dalibor) 1909; E. Rychnovský, [Smetana Bedřich, český skladatel] a jeho učitelé 1924; Arn. Kraus, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] v Göteborgu 1906, 1925; Tobiáš Norlind v Tempu 1924 a A. J. Patzaková v časop. Smetana 1938; Ant. Šilhan, Dějiny hudeb. odboru Uměl. besedy (v Památníku UB 1863-1933) a Jos. Patera, [Smetana Bedřich, český skladatel] v Umělec. besedě (Tempo) 1924. - Ke kritické činnosti: K. Stecker a Ant. Šilhan v almanachu Půl století Národ. listů 1860-1910. - O sbormistrovství a kapelnictví Zd. Nejedlý v Památníku zpěvác. sp. Hlahol v Praze 1911; Jos. Bartoš, Prozat. div. a jeho opera 1938; K. Sellner, Jablkynice 1925; Zd. Nejedlý, [Smetana Bedřich, český skladatel] v Jabkenicích 1937; - Otázky psychofysiologické a pathologické: B. Bouček v Daliboru 1908; Jar. Hlava t. 1909 a v Hud. revui 1917; Ant. Heveroch v časop. Smetana 1924; Vlad. Balthasar v Revui neurologie a psychopatholog. 1924 a podrobně v knize B. [Smetana Bedřich, český skladatel] I 1924; Ant. Heveroch, Výklad ke sporu o nemoci mistra B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y 1925; Lad. Haškovec, O Hlavovu diagnosu choroby [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy 1925; Ant. Heveroch, Doslov ke sporu o nemoci B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y 1925 (srv. Spor o chorobě B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y v časop. Smetana 1924 a 1925). - El. Krásnohorská, Co přinesla léta, II., 1928; Jos. Srb-Debrnov, Vzpomínky starého muzikanta na [Smetana Bedřich, český skladatel]-u a Dvořáka 1930; Lad. Dolanský, Hudeb. paměti, odd. VI, 1918. Vzpomínky na B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-u napsali též Václ. J. Novotný, J. B. Foerster, J. Markus, Erv. Špindler a j. - Fr. Bartoš, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] ve vzpomínkách a dopisech 1939. Bol. Kalenský, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] a Milij Balakirev 1897; Rich. Veselý, S. a J. Frič (Hud. revue) 1909; Kar. Stecker, Ot. Hostinský a jeho význam v tvorbě B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y 1912; Zd. Nejedlý, Ke sporu o K. Knittla 1907; J. Pihert v Hud. revui 1918; Zd. Nejedlý v časop. Smetana 1922; B. Kalenský, Maýr a [Smetana Bedřich, český skladatel] (Dalibor) 1913; Art. Rektorys v Daliboru 1908; Arne Novák v Hudeb. revui 1918; Mil. Štěpánek v Tempu 1934; J. Löwenbach, Dr. L. Procházka, první apoštol hudby [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy 1908; týž, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] a dr. L. Procházka 1914; L. Bráfová, Rieger, [Smetana Bedřich, český skladatel], Dvořák 1913; Zd. Nejedlý, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] a kulturní politika Fr. Lad. Riegra (Čes. kultura) 1914; Rieger, Šebor, [Smetana Bedřich, český skladatel] (časop. Smetana) 1916; K. Sabina, Prod. nevěsta (úvod) 1908. - Zd. Nejedlý, Bož. Němcová a B. [Smetana Bedřich, český skladatel] (časop. Smetana) 1920; Arne Novák, Smetanovské otázky literár. v knize Z času za živa pohřbených 1923; Jos. Bartoš, Mánes a [Smetana Bedřich, český skladatel](Sm.)1920. -II. Dílo: Vl.Helfert, Čes. hud. tvořivost před [Smetana Bedřich, český skladatel]-ou 1935; Al. Hnilička, Studie k etapám vývoje epochy [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy 1937; Vl. Helfert, Smetanovské kapitoly 1917; F. Pujman, Smetanovský brevíř 1917; Boh. Taraba, Genius 1920; Vl. Helfert, Tvůrčí rozvoj B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y, I, Preludium život. díla 1924; Jiří Mařánek, Smetanovské meditace 1924; R. Ozynula, Význam tvůrce čes. hudby B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y pro čes. národ 1924; Vl. Helfert, Pohled na B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-u 1934; Zd. Nejedlý, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] v české kultuře (ve sborn. Karlova univ. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi) 1934; Ot. Zich, Umělec. odkaz [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův, t.; J. Racek, Idea vlasti, národa a slávy v díle B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y 1933; Al. Hnilička, Smetanovské kapitoly 1935; týž, Dva prameny slohu [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova (Hud. revue) 1919; Vl. Helfert, Smetanismus a wagnerianismus 1911; K. Stecker, K otázce smetanismu a wagnerianství; Al. Hnilička, K thematu o smetanovství a wagnerství (Hud. revue) 1919; Ot. Zich, Bezprostřední styky skladeb [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových s lid. písní (Čes. lid) 1909; Jos. Theurer, O posled. dílech B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y (Naše doba) 1907; K. Janeček, Poznámky k legendě o [Smetana Bedřich, český skladatel]-ově úpadku (Smetana) 1924; K. Hoffmeister, Poznámky o hudeb. technice [Smetana Bedřich, český skladatel]-ově atd. (Hud. revue) 1914; V. Štěpán, Dramat. význam [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy polyfonie (Tempo) 1932; Václ. Smetáček, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] poslouchá nástroje 1935; Vl. Helfert, Pav. Křížkovský a [Smetana Bedřich, český skladatel] (revue Morava) 1926; srv. H. Doležil, Morava a B. [Smetana Bedřich, český skladatel] (Hudeb. revue) 1909 a Za Pav. Křížkovským, t. 1910. K. Hoffmeister, Dvořák a [Smetana Bedřich, český skladatel] v Hud. revui 1917; Ot. Šourek, Kapitola trochu smetanovská, t. 1916; Jar. Bouček, S. a Dvořák v Tempu 1937; Zd. Nejedlý, Fibich a [Smetana Bedřich, český skladatel] (Hlídka Času) 1910; J. Jeremiáš, Ad vocem Janáčkova Pastorkyňa a [Smetana Bedřich, český skladatel] 1916; F. Pujman, Lisztova myšlenka 1916; H. Doležil, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] a Rich. Wagner (Tempo) 1933; J. B. Foerster, S. a Mahler (Dalibor) 1921; Al. Hnilička, Vztahy mezi B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ou a Ed. Hanslickem (Dal.) 1924. - Zd. Nejedlý, Zpěvohry [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy 1908; Fr. Žlábek, Krátké uvedení do zpěvoher [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových 1924, 1934; Fr. Pala, Zena v operách [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových (čas. Smetana) 1924; Jos. Bartoš, Problém vdovství u [Smetana Bedřich, český skladatel]-y, t. 1925; Fr. Ad. Šubert, První cykly oper [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových (v knize Na okraje divad. kroniky) 1924; J. Bartoš, K typologii smetanovských pěvců (Zprávy Společ. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y) 1933 a Portréty smetanovských pěvců, t. 1933, 1936.; F. Pujman, Poznámky k dramaturgii [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových oper 1919; Zd. Nejedlý, Nová výprava oper B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y (Výtvar. práce) 1924; Jar. Pečírka, Kyselova výprava [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových oper, t. 1924; Fr. Kysela v Tempu 1932.- Vl. Helfert, K 50 l.výročí premiéry [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových Braniborů (Smetana) 1916; J. Bartoš, Kořen nesmrtelnosti Prodané nevěsty(Smetana) 1916; J. Křička, O deklamaci v Prod. nevěstě, Radiojournal 1931; Václ. Talich, Prod. nev.- symfonie radosti (Rytmus) 1937; Zd. Nejedlý, K historii klavír. výtahu Prod. nev. (Smetana) 1924; H. Doležil, Nejstarší rozbor Prodané nevěsty, t. 1920; Zd. Nejedlý, Prod. nev. v nové reprod. 1915; Almanach na památku tisícího provedení Prod. nevěsty 1927; Zd. Nejedlý, Prod. nevěstě k 1000. proved. 1927; Lev Firkušný, Prodaná nevěsta na brněn. jevišti 1936; V. Tille, Výprava Prodané nevěsty 1909 (Divad. vzpomínky 1917); Ant. Šilhan, S-ův Dalibor (Hudeb. revue) 1909; Fr. Selepa, K otázce libreta [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova Dalibora, t. 1909; Ot. Fischer, K[Smetana Bedřich, český skladatel]-ovým libretům I, t. 1915; M. Očadlík, Dalibor 1938; J. Mindl, Poznámky k úpravě [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy op. Dvě vdovy (Smet., Urbánkův) 1907, (Dalibor) 1910; Ot. Zich, [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova Libuše (Lumír) 1909; Ot. Fischer, l. c. II (Hud. revue) 1915; Ferd. Pujman, Libuše (Osudnice lásky) 1920; V. Tille, Výprava Libuše v Divad. vzpomínkách 1917; H. Doležil, [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova Libuše a Nár. div. (čas. N. D.) 1938; Ot. Zich, Hubička 1911; týž, K deklamaci Hubičky (Smetana) 1912; Zd. Nejedlý, Hubička v nové reprod., t. 1915; týž Opera Tajemství ve [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových dennících (Hud. revue) 1908; týž, Nové Tajemství (Smetana) 1922; týž, 200. představ. Tajemství 1928; M. Očadlík, Tajemství 1938; Ot. Zich, S-ova op. Čertova stěna (Hudeb. revue) 1909; Vl. Polívka, Slovo pro Čertovu stěnu, t. 1919; R. Veselý, Ještě o [Smetana Bedřich, český skladatel]-ove Čertově stěně, t. 1920; Ota Zítek, Čertova stěna s hled. dramaturg. 1922; J. Hutter, Čertova stěna (Smetana) 1922; Zd. Nejedlý, Čertova stěna (Zprávy Spol. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y) 1933; M. Očadlík, Čertova stěna 1938; Art. Rektorys, O neznámém [Smetana Bedřich, český skladatel]-ově plánu k opeře (Dalibor) 1909.- Ot. Zich, Symfon. básně [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy 1924; J. Hutter, Richard III., Valdštýnův tábor, Hakon Jarl 1923; A. Kraus, [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův Hakon Jarl (Sborník prof. J. Máchala) 1925, (v ročence Švéd.-čsl. společ.) 1928; Ad. Piskáček, S-ova Má vlast, bez data; K. Janeček, Forma a sloh Mé vlasti (Tempo) 1935; Vl. Helfert, Motiv [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova Vyšehradu 1917. O Pražském karnevalu a jeho úpravě: Jos. Theurer (Smetana) 1911; Ot. Šourek a Rich. Veselý (Hud. revue) 1911; Rud. Zamrzla (Dalibor) 1911. O komor. dílech souborně J. Theurer 1924; Jos. Hutter 1923; K. Janeček, Stylový poměr [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova I. a II. kvart. (Smetana) 1925; Zd. Nejedlý, Domnělá housl. dueta B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y (Hud. sborn.) 1913; E. Axman, [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy klavír. skladby (Smetana) 1919; K. Hoffmeister, [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy skl. klavír. (Čes. osvěta) 1923; J. Jiránek, O [Smetana Bedřich, český skladatel]-ových klavír. skl. a jeho klav. hře 1932; K. Hoffmeister, První písně [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy (Hud. revue) 1909. - O sborech: H. Doležil 1912; E. Axman (Smetana) 1912; Ferd. Vach, (Listy Hud. Matice) 1924; V. Kálík (Dalibor) 1924; Jos. Theurer, S-ova Modlitba (Smetana) 1911; Zd. Nejedlý, Domnělý [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův melodram Rybář, t. 1924.

B. Krásné písemnictví: El. Krásnohorská, B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi 1885; srv. B. Tožička v Příručce k [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovým oslavám ve škole 1924; J. Vrchlický, B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi (Dalibor) 1884; týž, Sonet B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi (Dal.) 1886; týž, Sonety samotáře 1891; týž, Tiché kroky 1903; Ant. Sova, [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův kvartet Z mého života (ve sb. Zlomená duše) 1896; J. S. Machar, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] (Dalibor) 1909; J. Borecký, Genius B. [Smetana Bedřich, český skladatel] (Památník konservat.) 1924 a j.; V. Fryček, Luizina polka, hra o 3 dějstv., Náchod 1924; G. Jaroš, Má vlast v knize Brázda. I. Uměním 1918; Fr. Balej, O nového člověka II, 1916; M. Majerová, Má vlast 1934

C. Pro mládež: K. Hoffmeister, B. [Smetana Bedřich, český skladatel] 1917. Z r. 1924: Jarosl. Hloušek, Ant. Cmíral, Ot. Jeremiáš, V. Steinmann; J. Žemla, Z mistrova odkazu (povídky z oper); B. Tožička, Příručka k [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovým oslavám ve škole. Z r. 1934: A. J. Patzaková, Mládí B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y; B. Wünsch a Č. Gardelka, S.-Dvořák; Rud. Eliáš, Genius české hudby B. [Smetana Bedřich, český skladatel] 1938.

D. Oslavy, výstavy, pomník, museum: H. Doležil, Padesát let kultu B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y (Tempo) 1934; Zd. Nejedlý, Katalog [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy výst. v Praze 1917 a 1924, v Litomyšli 1934; J. Bartoš, Smetanovské výstavy (Zpr. Spol. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y) 1936; F. Macháček, Vývoj hudeb. umění v Plzni. Doprovod k výst. 1924 v Plzni. Doklady o pobytu B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y v Plzni 1840-43, 1924. B. [Smetana Bedřich, český skladatel] a Praha. Zpr. Spol. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y 1931. Soupis pozůstalosti B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y, sest. Ad. Waisar, t. 1932. O pomník [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův (soubor článků), t. 1933. Před otevřením musea B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y, t. 1936. Otevření musea B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y v Praze, t. 1936; Ad. Waisar, Museum B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y 1938.

E. Sborníky: [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův památník při odhal. pomníku B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y v Hořicích, 1903; Zd. Nejedlý, Smetaniana I, 1922. V r. 1924: Zd. Nejedlý, [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova čítanka. Památník Bedřicha [Smetana Bedřich, český skladatel]-y stát. konservat. v Praze, Památník B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y v Litomyšli. Plzeň [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi, Výroč. zpráva Měst. hudeb. školy v Plzni. Z r. 1934: Karlova universita B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi. „Čaroděj tónů”, Sborník k uct. památky B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y a jeho pobytu v Jablkynicích. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovo číslo Čes. osvěty 1923, [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovo číslo Otavana 1924. Čas. Smetana v jeho Věstníku Sboru atd. v roč. 1922-27 a ročník 1924. Zprávy Společ. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y v Praze 1931-36.

F. Bibliografie: Vrat. Vycpálek, Smetanovský přehled (Zpr. spol. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y) 1934; Ot. Šourek, Čes. časopisy o smrti [Smetana Bedřich, český skladatel]-ově (Hud. revue) 1909. Soupis publikací Společ. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y (Zpr. 1932). Vycpálek, Jos. Bartoš v Čes. osv. 1923. Chybí dosud úplný temat. seznam skladeb, o nějž se své doby v menším rozsahu pokusil Zd. Fibich pro Urbánkův Hud. kalendář 1886.

Výtvarnické uctění. Náhrobek [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův na hřbitově vyšehrad. z 1885 byl 1893 nahrazen obeliskem, když byl celý hrob přemístěn (pro stavbu Slavína). Již v úmrtním roce [Smetana Bedřich, český skladatel]-ově se ohlašovala myšlenka na pomník [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův v Praze, uskrovnila se však potom na přípravy pro pamětní desku na paláci Lažanského u Nár. div. Nár. div. ozdobilo r. 1893 foyer [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovým poprsím J. V. Myslbeka. Teprve 1906 byla v Uměl. besedě obnovena myšlenka pomníku, z níž pak vzešlo 1909 založení samostat. Sboru pro postav. pomníku B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi v Praze, nyní Společnosti B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y. Tehdy Ot. Hostinský zdůrazňoval, že [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův pomník měl by státi v blízkosti Nár. div. Pomýšlelo se na sever. konec Slovan. ostrova a J. V. Myslbek vypracoval 1914 pro toto místo návrh, který se však objevil jako příliš intimní. Další návrhy vypracovali St. Sucharda, K. Skopec, P. Janák. 1924 z popudu Sboru vypsala Stát. regulač. komise ideovou soutěž na místo a návrh pomníku, a z navržených poloh nejvhodnější se jevilo Masarykovo nábřeží v místech býv. pomníku cís. Františka I. Pro toto místo vypsal pak Sbor veřej. soutěž 1926 a užší soutěž 1929, jež však neuspokojily. Když pak i toto místo bylo znovu ohroženo, vrátila se Společ. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y k řešení pomníku u Nár. div. a zadala proved. zjednoduš. pomníku, soustřed. jen na mistrovu postavu, Otak. Španielovi. Vytýčení silhuety (1933) a pak i makety (1934) vzbudilo však silný nesouhlas a možnost brzkého dokonč. projektu byla opět oddálena. Mezitím obnovil svůj starší návrh pomníku v záhlaví mostu Legií B. Hübschmann a J. Horejc. Ani tento návrh se neuskutečnil. Jinak přibyl Praze r. 1911 relief [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův na novém domě praž. Hlaholu i na varhanách ve Smetanově síni. O [Smetana Bedřich, český skladatel]-ově jubileu 1924 byla péčí Sboru zasazena pamět. deska na domě Lažanského a deska v úmrt. pokoji [Smetana Bedřich, český skladatel]-ově v praž. ústavu choromyslných, veřejnosti však nepřístupná. Měst. rada označila 1927 deskou dům na Staroměst. nám. č. 24 (roh Železné ul.), v němž [Smetana Bedřich, český skladatel] 1848 otevřel hudeb. školu. - Hlav. město bylo v té věci daleko předstiženo jinde. Nejstar. pomník [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův v Čechách je od 1903 v Hořicích podle návrhu M. Černila. R. 1924 byla [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovými pomníky a památníky vyzdobena tato místa v Č.: Litomyšl (J. Štursa a Pav. Janák), busta v rodné světnici od Ot. Španiela, Růžkovy Lhotice (Ot. Španiel a J. Gočár), Lamberk u Obříství (B. Kafka), Jablkynice (Fr. Bílek), Rakovník (J. Fojtík), r. 1927 Polička (J. Fojtík), 1928 Slaný (V. Nejtek), 1932 Duchcov (H. Zetlitzer), 1934 Beroun (V. Živec, A. Lhoták a J. Slavík), 1935 Poděbrady (Wagner-Kerhart), 1936 Němec. Brod (J. Pelikán), Kladno (Jar. Volf), Pelhřimov (v budově gymn., J. Tříska), 1938 Terezín (J. Vašata), 1939 Bělá pod Bezdězem ([Smetana Bedřich, český skladatel]-ova zpěvohra Tajemství). Postavení pomníku připravují též Pardubice. Zrodil se také úmysl zříditi pomník B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y v Karl. Varech, pro nějž se ustavilo samost. Sdružení (iniciátor Ant. Pospíšil v Čáslavi, starosta skladat. J. B. Foerster). Dospělo se již k vypsání soutěže a zadání práce soch. Jos. Wagnerovi, ale podnik byl zmařen polit. událostmi. V zemi Moravskoslezské vybudovala [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy pomníky a památníky 1924 města: Holešov (E. Hlavica), Štramberk (J. Štursa), Marián. Hory (J. Vašata), 1925 Olomouc (R. Březa a Štěpánek), dále 1926 Místek (J. Štursa), 1927 Opava, 1935 Prostějov (Jan Tříska), 1937 Adamov. - Pamětní deskou byla označena myslivna v Jablkynicích již 1888, dům někdej. bytu rodiny [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy v Jindř. Hradci 1893 a v Novém Městě nad Metují. V Litomyšli byla deska původně na radnici (1880, nyní v Městském museu), pak nová na rodném domě [Smetana Bedřich, český skladatel]-ově (1912, J. Scheinost). Roku 1924 byla zasazena v Plzni na budově býv. gymnasia a v Němec. Brodě rovněž na starém gymn. (Ot. Španiel). Na Moravě jsou takto označ. místa [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova pobytu v Jihlavě a v Týně n. Bečvou u Lipníka. V odlitcích byla rozmnož. busta od J. V. Myslbeka a hlava ze sochy Štursovy, busta Ot. Španiela, podobně kovové plakety od téhož sochaře, medaile pro Mor. Ostravu od A. Odehnala, pamět. peníz jako člen. prémie S. V. U. Mánes 1924. -Z obrazů chová [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovo museum původ. návrhy Mik. Alše na živé obrazy i kostymy v Libuši, jakož i jeho kresby postav z Prod. nevěsty, vedle četných jiných malíř. výtvorů smetanovských. V reprod. byl vydán cyklus obrazů Prodaná nevěsta od Fr. Ženíška, portret. kresba hlavy B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y od M. Švabinského z roku 1904, převedená autorem 1924 do dřevorytu, vněmž byla vyd. také podoba B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y od Petra Dillingra, rovněž i kresba H. Boettingra-Desideria [Smetana Bedřich, český skladatel] v nebi, vyd. péčí [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy koleje v Praze. V barvotisku byl rozšířen obraz Fr. Dvořáka B. [Smetana Bedřich, český skladatel] mezi svými přáteli r. 1865 a Vlad. Šamberka Pozdě! Umírání B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y. R. 1934 byl v Praze vystaven cyklus šesti perokreseb Jos. T. Blažka [Smetana Bedřich, český skladatel]ova Má vlast. Různé starší portrety, také od švéd. malířů ze [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy doby göteborg., řadu zachovaných jeho podobizen souborně shrnul Štencův kalendář čes. umění 1924. Nákladem [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovy výstavy 1917 byly vydány pohlednice s fotografiemi B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y a členů rodiny, podobně k r. 1924 i jiné serie v Praze i Litomyšli. - Lit.: Jar. Fiala, Výtvarné zpodobení B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y (soupis), Čes. Osv. 1923; Jar. Pečírka, Jubileum B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y a výtvarné umění, Výtvar. práce 1924; Veřejná soutěž na pomník B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y v Praze 1926; Ot. Španiel, Autor o pomoc. modelu [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova pomníku, Zpr. Spol. B. [Smetana Bedřich, český skladatel]-y 1933. H. D.

[Smetana Bedřich, český skladatel] a cizina. Dílo [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovo proniklo v posledních desítiletích do celého světa takovou měrou, že není již téměř význačnějšího místa, kam by se nedostalo. Není ovšem tohoto rozšíření účastna celá [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova tvorba. Z dramatického oboru má čelné postavení Prodaná nevěsta, ze symfonického Vltava, z komorního Z mého života, poměrně málo je cizinou zužitkován klavírní obor, sbory a písně zůstaly až na ojedinělé výjimky vyhrazeny nám. Soustavný kult [Smetana Bedřich, český skladatel]-ův trvá v Jugoslavii, kde jest jako významnou událost zaznamenati záhřebskou premiéru Libuše 1933, bulharská premiéra Prodané nevěsty se uskutečnila 1912, Dalibora 1924. V SSSR obrácena k [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi soustavněji pozornost teprve v posledních letech. Propagaci Prodané nevěsty platně posloužilo 1936 vysílání Arcybaševovy úpravy moskevským rozhlasem, 1937 následovalo kyjevské provedení v překladě Mykytenkově a leningradské v úpravě a překladě Aleks. Tolstého. Ve všech těchto zemích, právě tak jako v Polsku, objevuje se [Smetana Bedřich, český skladatel] hojně také na koncertních pořadech. U Lužických Srbů provedeny alespoň úryvky z Prodané nevěsty a často se zpívají některé sbory. Kaunas a Riga měly premiéry Prodané nevěsty 1934, v obou místech uspořádána zároveň [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova výstava. V Německu je [Smetana Bedřich, český skladatel] na koncertních pořadech často zastoupen, ale zcela výjimečná je tam obliba Prodané nevěsty, jež trvale zaujímá jedno z nejpřednějších míst v operním repertoáru a hrála se v údobí 1937/38 na něm. divadlech 286krát. Stále se ještě užívá vadného překladu Kalbeckova, na zavedení Adlerova se nepomýšlí; reprodukční sloh zdůrazňuje zpravidla upřílišeně komický prvek. Na motivy Prodané nevěsty natočen také 1932 zvukový film. Z ostatních oper se hraje Dalibor a Hubička. Dosti zdrželivě se stavěla k [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi Anglie a 1924 bylo nutno pro nezájem obecenstva velmi omezit měřítko připravovaných oslav. Na koncertech hrán [Smetana Bedřich, český skladatel] poměrně často, ale Prodané nevěstě zřejmě vadil starý překlad, pořízený podle Kalbecka. S novým překladem A. Raleighové podle českého originálu provedl dílo studentský operní klub v Oxfordu 1929, v Covent Garden se hrálo 1931 v překladu F. Goodwina a 1935 v divadle Sadlers Wells v překladu R. Newmarchové, ale 1939 bylo v Covent Garden použito německého překladu. R. 1938 provedena v Anglii po prvé Hubička v Liverpoolu. Do pařížské Opéra Comique pronikla Prodaná nevěsta v říj. 1928 řízením L. Massona a v režii Brunelově s velikým úspěchem a udržela se na repertoáru četnými reprisami do 1932. Překlad pořídil Dan. Muller a R. Brunel. Z Paříže se dostala Prodaná nevěsta také na několik jiných franc. divadel, zvl. do Štrasburku 1929, Cannes 1932, Mylhúz 1933 a Vichy 1937 a vzbudil se také živější zájem o koncertní tvorbu [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovu, s jejíž sborovou skupinou se ostatně Francie seznamovala za opětovných zájezdů našich vzorných pěveckých těles. Největšího operního divadla evropského dobyl [Smetana Bedřich, český skladatel] 1935 premiérou Prodané nevěsty v milánské Scale. Libreto přeložil L. Mandaus, dílo řídil Fr. Ghione. Milánská úprava zasahovala však dosti póvážlivě do struktury skladby. Ze symfonických prací se v Italii nejčastěji hraje Vltava, sbory uplatnili především Moravští učitelé. Toto těleso skvěle propagovalo [Smetana Bedřich, český skladatel]-u také na Pyrenejském poloostrově, kam pronikla r. 1924 do Barcelony a Madridu Prodaná nevěsta zájezdem bratislavského souboru s Osk. Nedbalem. Španělský a katalánský překlad pořídili 1924 R. Slabý a J. Pena. Prvé franc. představení Prodané nevěsty v Belgii uskutečnil Gent 1931, v Holandsku došel krásný poměr k [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi výrazu 1937 zájezdem pražského Nár. div. s Prodanou nevěstou za vedení Talichova, ve Švýcarsku provozují [Smetana Bedřich, český skladatel]-u zvláště německá divadla, v Rumunsku se stala Prodaná nevěsta repertoární operou v Bukurešti, kde ji 1929 dirigoval pohostinsky O. Ostrčil, i v Kluži. Odmítavě se staví k [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi Maďarsko. Ze severských národů projevují vřelý vztah k [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi Švédové, zvl. Stokholm, kde novému nastudování Prodané nevěsty 1928 dodáno ve dvou reprisách důrazu pohostinským dirigováním O. Ostrčila a vystoupením pražských sólistů, a Göteborg, kde 1935 postaveno v městském divadle [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovo poprsí od J. V. Myslbeka, darované z Prahy a 1938 odhalena pamětní deska na domě, v němž kdysi [Smetana Bedřich, český skladatel] bydlel. V Dánsku mělo neobyčejný úspěch 1930 kodaňské nastudování Prodané nevěsty, takže 1933 uspořádáno turné po dánských městech s tímto provedením. Prodaná nevěsta se hraje také v Helsinkách a Tallinnu. V Metropolitní opeře v New Yorku, kde se Prod. nevěsta hrávala německy, uskutečnilo se prvé angl. představení 1936. Také jinde v USA je toto dílo velmi oblíbeno, hraje se českými spolky ochotnickými a 1935 je provedlo několik amer. kolejí v překladu L. Bartůškové-Brownové. Na koncertech provozují [Smetana Bedřich, český skladatel]-u ve Sp. st. svět. dirigenti, jako Toscanini, Molinari, Mascagni, Bodanzky, souborně provedl Mou vlast na amer. půdě po prvé Fr. A. Stock v Chicagu 1931. Z ostatních zemíjen několik příznačných údajů. V Buenos Aires měla Prodaná nevěsta pod Fr. Buschem velký úspěch 1934, v Johannesburku byla 1937 prov. na oslavu korunovace angl. krále, konservatoř v Sydney uskutečnila 4 představení 1936. V Egyptě propaguje [Smetana Bedřich, český skladatel]-u náš krajan Jos. Hüttel, v Pekingu se hrála Má vlast již 1910 a v Sanhaji sklízí nyní Kalivodův orchestr pochvalu jazz. úpravami z Prod. nevěsty a Dalibora. Do služeb [Smetana Bedřich, český skladatel]-ova umění se postavily také nové technické vymoženosti. Z gramofonových desek je pro propagaci v cizině zvl. důležitá Prodaná nevěsta (His Master’s Voice, O. Ostrčil se souborem Nár. div.), soupis všech snímků podává R. Darrel v The Gramophone Shop Encyklopedia of recorded Music 1936. Z cizích rozhlasových stanic mají největší počet smetanovských relací německé, nejčastěji vysílají evropské stanice hudbu z Prodané nevěsty a Vltavu. Zajímavým propagačním podnikem brněnské rozhlasové stanice bylo esperantské vysílání ukázek z Prodané nevěsty (1935 a 1937) a Hubičky (1937) v překladě J. V. Šamly. Mč.

Cizí literatura o [Smetana Bedřich, český skladatel]-ovi trpí většinou nedostatkem přesné znalosti našeho smetanovského bádání a v ocenění zjevu neproniká, až na čestné výjimky, k plnému poznání uměleckých a národně kulturních hodnot. Z odborné literatury lexikální si zasluhuje zvláštní zmínky stať R. Newmarchové v Grove’s Dictionary of Music and Musicians, 2. vyd. IV, 1928 a v Cobbet’s Cyclopedic Survey of Chamber Music II, 1930. Nové základní informaci ciziny prospělo 1924 německé, franc., angl., ital., ruské a slovinské vydání knížky Nejedlého ze sbírky Ars. V německé literatuře podal po Wellkovi největší práci E. Rychnowsky 1924, menší brožury Jul. Bistron 1924 a P. Stefan, Die verkaufte Braut 1937. Franc. monografie jsou od Wil. Rittera 1907 a Jul. Tiersota 1926, polská od Fr. X. Brzezińského 1933, srbská od M. Milojeviće 1924, jenž vydal t. knižně svou disertaci o [Smetana Bedřich, český skladatel]-ově harmon. slohu 1925, maďarská od J. Sébéstyena 1928. Jubilejní rok 1924 podnítil vydání stručných brožur v několika jazycích, tak rumunsky, švédsky, finsky, četných článků revuálních, zejména slovanských, sborníčku B. [Smetana Bedřich, český skladatel] vu par les étrangers 1924. Také k významným zahraničním premiérám vyšly informativní spisky nebo pamětní publikace, tak na př. k pařížské a ke kyjevské Prodané nevěstě. I. Lapšin, S. kak vyrazitěľ češskago nar. muzyk. genija 1920. -k.